1508

Di Wikipédja

Sa paj ka konsèrnen lannen 1508 di kalandriyé julyen.

Évènman[chanjé | Chanjé wikikod]

  • Mars : viktwè di flòt-a éjipto-Gujérati asou Pòtidjé-ya atè Chaul. Soultan mamelouk-a di Léjip Qânsûh Ghaurî ka voyé so flòt asou kot endjen-an pou tanté di koupé larout-a dé Lenn o Pòtidjé-ya (1508-1509) : viktoryé à Chaul, li sa finalman krazé atè batay-a di Diu lannen ki ka swiv.
  • 4 mè : Rana Sanga (en) ki ka divini souvren di Mewâr annan Rajasthan (finisman an 1528).
  • Mé - jen : dépa di Sébastien Cabot pou roun vwayaj atè Latè-Nòv é annan gòlf-a di Sen-Laurent. Li ka roumonté détrwè-a d’Hudson koté li ka douviné lanmòrs-a di pasaj di Nò-Lwès. So lékipaj ka roufizé di avantiré annan laglas-ya.
  • 29 jen : Diaz de Solís ké Vicente Pinzón ka kité Sanlúcar pou roun vwayaj di èsplorasyon dé kot di Lanmérik di Sid, à sasé-a di roun pasaj bò'd Lazi-a, di Cabo de Santo Agostinho jouk 40e paralèl. Yé ka pasé divan Río de la Plata san wè li.
  • 1e jwiyé : o Japon, Yoshitane Ashikaga kou routrouvé so tit di shogun.

Nòt ké référans[chanjé | Chanjé wikikod]

Lyen ègstèrn[chanjé | Chanjé wikikod]